Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

Mariánský sloup

 kopie---mariansky-sloup-.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


  

 

 

     O postavení Mariánského sloupu na městském rynku (dnes náměstí T. G. Masaryka) bylo rozhodnuto na zasedání Městské rady v květnu 1752 a 1.6.1752 byla uzavřena smlouva se  sochařem Josefem Procházkou z Chrudimi. Základní kámen byl položen 28.5.1753 a do základů Mariánského sloupu byl zazděn spis s latinským textem:
   "Tato pyramida pořízena ke cti Bohorodičky Neposkvrněné. Postavena je nákladem Otce Jana Antonína Petery, duchovního správce vysokochvojenského a radních královédvorských. K větší rozsáhlosti přispěl Vysoce urozený pán Athanasius Bergl. Základní kámen byl položen 28. 5.1753 při obřadech, které vykonal děkan Josef Rudl za přítomnosti rady starobylého města."
    Mariánský sloup a sochy okolo něho zaplatil P. Jan Antonín Petera, rodák ze Dvora Králové, farář ve Vysokém Chvojně a několik radních. Farář Petera věnoval peníze na zaplacení Mariánského sloupu jako dar svému rodnému městu v hodnotě 714 zl. 48 kr. Sochy šesti světců kolem sloupu za 201 zl. 7 kr. zaplatil Ferdinand Atanáš Bergl, správce panství hraběte Šporka, který vlastnil ve městě statek (dnes Městské muzeum). Celý sloup byl dokončen v roce 1754 a stál 915 zlatých a 55 krejcarů. Původní rozpočet byl 700 zlatých.

neposkvrnena-panna-maria-immaculata.jpgmariansky-sloup--detail-pm.jpgNa vrcholu Mariánského sloupu stojí na zeměkouli socha Neposkvrněné Panny Marie (Immaculaty, svátek 8.12.). Pod její nohou na zeměkouli je drak (ďábel) s jablkem v tlamě. Toto zobrazení je připomínkou biblické události, kdy ďábel nabízel v ráji pramatce Evě zakázané ovoce. Kolem hlavy Panny Marie je svatozář (nimbus) s dvanácti hvězdami (autor fotografií JUDr. Jiří Heger  2013).
    Na římse podstavce sloupu jsou postaveny tyto sochy: Patroni lékařů rodní bratři - dvojčata sv. Kosma a Damián (svátek 26.9.), patron proti ohni sv. Florián (4.5.) a patron koželuhů sv. Vavřinec (10.8.). Kolem sloupu je postaveno šest soch: Hlavní patron Čech sv. Jan Nepomucký (16.5., kolem hlavy má nimbus s pěti hvězdami), sv. Ignác z Loyoly (31.7.), sv. Norbert (6.6.), patron města Dvora Králové sv. Jan Křtitel (24.6.), sv. František Xaverský (3.12.) a patron poutníků sv. Jakub Starší (25. 7.). Na plochách podstavce sloupu jsou reliéfy světců: sv. František z Assisi (Serafínský, 4.10.), smrt sv. Marie Magdaleny (22.7.) a umučení sv. Sebastiána (20.1.).
     Původně byly na sloupu postaveny tyto sochy: sv. Vít (15.6.) a sv. Mikuláš (6.12.). Sv. Víta nahradil sv. Florián (4.5.) a místo sv. Mikuláše je sv. Vavřinec (10.8.).
    U sloupu měly být tři sochy: sv. Jan Křtitel (24.6.), sv. Jan Nepomucký (16.5.) a sv. Valentýn (14.2.). Na původních reliéfech měl být: sv. František z Assisi (4.10.), sv. František Xaverský (3.12.) a sv. Alois (21.6.).
    Mariánský sloup ve Dvoře Králové nebyl postaven jako morový, jak se omylem píše v mnoha tištěných průvodcích. Dvůr Králové postihl mor v roce 1380, ale v 18. století se morová nákaza nevyskytla. Na morových sloupech stojí mezi světci také socha sv. Rocha, patrona proti moru, který na sloupu ve Dvoře Králové není.
    Dvůr Králové postihla v roce 1832 epidemie cholery. To už Mariánský sloup stál už 78 let. 
    Sloup byl opraven v roce 1879. V roce 1919 ho chtěli zbořit příslušníci Sdružení Volné myšlenky (protináboženské ateistické hnutí). V roce 1953 požadovali členové KSČ odstranění Mariánského sloupu v rámci ateistické výchovy. Jeho zbourání zabránili památkáři. Oprava sloupu se uskutečnila v roce 1988 a 2008.
    V roce 1989 byl kolem Mariánského sloupu obnoven ozdobný plot, replika toho, který byl odstraněn v padesátých letech. Část původního plotu byla umístěn k lapidáriu u kostela.